O přístupu k výchově psů

Výcvik nebo výchova

Věnuji se výcviku a výchově psů. Lidé často tyto dva pojmy zaměňují, ale každý znamená něco jiného. Výcvik znamená učit psa jednotlivé cviky nebo povely. Výchova psa je především učením psa k respektování širších pravidel soužití člověka a psa. Zjednodušeně řečeno, výchova zahrnuje všechny povely a přání psovoda, která začínají slabikou ne. Neštěkej, nežebrej, nehrabej, neskákej, netahej, neválej se v tom, nehoň tu kočičku a spoustu dalších. Ideálně vychovaný pes akceptuje pravidla daná člověkem a není proto vůbec nutné tato slova používat. Je jen na vás, nakolik se budete chtít ideálu přiblížit.

Na této fotografii vidíte další příklad toho, co může znamenat spojení “Vychovaný pes”.

Jedná se o smečku složenou z vlastních, spřátelených a cvičených psů na výletě. Protože jsme věřili, že máme dobře vychované psy, odložili jsme je a šli se podívat na místní hřbitov. Když jsme se asi po dvaceti minutách vrátili, uviděli jsme tuto konstelaci. Jen pro úplnost, slepice ani kohout v okamžiku odložení nebyli v dohledu…

 

Na čem stavím

Podstatnou částí mého přístupu je naučit psa, aby si zvykl reagovat na podněty přicházející od psovoda (doteky, pohledy, intonace, řeč těla) a aby nebylo třeba k získání a udržení jeho pozornosti používat různých pomůcek (píšťalek, hraček, míčků a podobně).

Nezabývám se výcvikem psů podle různých zkušebních řádů, ve své praxi sice využívám většinu jejich prvků, ale cíle, ke kterým mířím, jsou odlišné. Rozhodně tím nechci říct, že bych na přípravě psa ke zkouškám viděl něco špatného, ale nikdy by, aspoň podle mého přesvědčení, nemělo být získání zkoušky tím hlavním cílem. Přednost by měla mít výchova psa. Rozhodně nejsem přítelem postupu, kdy majitel nechá svého psa cizímu člověkovi, aby mu ho vycvičil a složil s ním zkoušky.

Za největší úspěch považuji, pokud mohu chodit se svým psem na volno a mít jistotu, že nenastane žádný problém. To, že si pes na můj povel sedne nebo proběhne tunelem není nic na co bych měl být hrdý, to je u dobře vedeného psa samozřejmost. Podstatné je, že to udělá pokaždé když ho požádám a udělá to rád. Vybírám cviky, které jsou vhodné pro běžný život psa a hlavně vám ukážu, jak je dotáhnout do podoby, která spolehlivě funguje ve skutečném životě a ne jen na cvičáku, nebo v jiných ideálních podmínkách.

Kromě cvičení úplných začátečníků rád doplňuji výcvik různými rušivými vlivy. Přítomnost háravé feny nebo kolemjdoucího králíka mám za vítané zpestření, nikoli za obtíž.

Lidé to často zpočátku berou za zlomyslnost, nebo příliš vysoko nastavenou laťku, ale úspěšné zvládnutí podobných situací při cvičení jim dodává tolik potřebný klid, který pak mohou úspěšně přenést i na svého psa v běžném životě.

Od úspěšných frekventantů mých kurzů neuslyšíte známé věty, která začínají vždy podobně: “On to umí, ale tady se mu nechce protože…”, nebo: “Doma vždycky poslechne, ale tady nemůže, protože…”